Činnost webu bude z finančních důvodů ukončena. Všem děkujeme a přejeme vše nejlepší.
Abeceda a výslovnost - španělština online
• Abeceda a výslovnost - španělština online
• - španělština výuka jazyka a testy.
Posunout na obsah
Abeceda a výslovnost - španělština online •
• - španělština výuka jazyka a testy.
Posunout na obsah
Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
Abeceda a výslovnost
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se čte vždy jako /θe, θi/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/ a z se nevyslovuje.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Méchiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Mejico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Písmeno | Název | Výslovnost (IPA) | Česky | Alofony |
---|---|---|---|---|
a | a | [a] | "a" | |
b | be | [b] | "b", "v" | [β], [p] |
c | ce | [k]; [θ]/[s] | "k", "s" | |
ch | che | [tʃ] | "č" | |
d | de | [d] | "d" | [ð] |
e | e | [e] | "e" | [ɜ] |
f | efe | [f] | "f" | |
g | ge | [g]; [x] | "g", "ch" | [ɣ] |
h | hache | — | — | |
i | i | [i] | "y", "j" | [j], [ʝ] |
j | jota | [x] | "ch" | |
k | ka | [k] | "k" | |
l | ele | [l] | "l" | |
ll | elle | [ʎ]~[ʝ] | "ľ~j" ("ď ") | |
m | eme | [m] | "m" | |
n | ene | [n] | "n" | [m] |
ñ | eñe | [ɲ] | "ň" | |
o | o | [o] | "o" | [ɔ] |
p | pe | [p] | "p" | |
qu | cu | [k] | "k" | |
r | erre | [r], [ɾ] | "r", "rr" | |
s | ese | [s] | "s" | |
t | te | [t] | "t" | |
u | u | [u] | "u" | [w] |
v | uve | [b] | "b", "v" | [β] |
w | uve doble, doble u | [gw] | "gv" | |
x | equis | [ks] | "ks" | [s] |
y | i griega | [i], [ʝ] | "y", "j" ("ď ") | [j] |
z | zeta | [ɵ]/[s] | "s" |
Zdroj a licence textu: wikipedia.org
Převod textu na mluvené slovo